Mlýn Zlatá Koruna

Rezervace (restaurace, ubytování): +420 777 008 944

Historie

Historie - Klášterní obilní mlýn ve Zlaté Koruně je pozoruhodnou stavbou, ukrývající dodnes ve svém organismu konstrukce a prvky, ze kterých lze vyčíst někdy s jistotou, jindy alespoň hypoteticky jeho vývojové etapy. Stupeň dnešního poznání mlýna vychází ze zdrojů archivních, z terénního a sondážního průzkumu přímo v objektu a ze studia analogických materiálů mlýnů typologicky, nebo hmotově podobných. Budova mlýna má svou lokaci danou především tokem řeky Vltavy jako dostatečné vodní síly k pohonu mlýnského zařízení a bezprostřední blízkostí klášterního areálu, ohrazeného kamennou zdí. V logické vazbě k mlýnu byla sýpka, původně umístěná v jižním křídle klášterního konventu a od 2. poloviny 17. století rozšířená o nový, samostatně stojící objekt v předklášteří, pekárna čp. 4 nad mlýnem a gotický dům čp. 5 (tzv. hospic), kde je od 2. pol. 17. stol. doložena sladovna.

Mlýn byl původně propojen dvěma komunikacemi od severovýchodu, přičemž jedna z nich mířila k východní straně mlýna, kde byla hlavní vstupní a manipulační plocha. Cesta dále pokračovala přes náhon a ostrov dále přes most na řece Vltavě. Západně od této lávky byl patrně brod, na jehož místě je dnes silniční most, jehož snad nejstarší předchůdce byl postaven roku 1820. Druhá cesta prochází kolem severní strany mlýna a pokračuje podél mlýnského náhonu na západ do blízkého Rájova.

1263
Mlýn byl postaven zlatokorunskými cisterciáky jako součást hospodářského zázemí jejich kláštera, který tu byl založen z vůle krále Přemysla Otakara II. roku 1263.
1552
První konkrétní písemné údaje o mlýně.
1759
8. června byla sepsána smlouva o emfyteutickém prodeji vrchnostenského mlýna se 4 složeními, pilou a pěti stoupami, se všemi zděnými a roubenými budovami, vybavením domu i mlýna a s loukou poblíž mlýna. Mlýn koupil mlynář Václav Paukner za 600 zlatých rýnských a roční činži, která činila 60 zlatých rýnských, 109 strychů, 1 věrtel a 2 měřice zrna a výkrm dvou prasat z (klášterního) dvora.
1775
Dalším nájemcem mlýna byl podle smlouvy z roku 1775 mlynář Tomáš Jílek. Za 1000 zlatých rýnských získal mlýn o 4 mlýnských složeních a pět stoup i s bytem, který k němu patřil, s venkovní lednicí a pilou, i s kamenným, dřevěným a železným náčiním podle soupisu a kousek louky vedle mlýna, vyznačeného mezníky.
1811
Mlýn převzal i s dluhy Tobiáš Jílek, syn předešlého, v té době nemocného mlynáře Tomáše Jílka.
1832
Dalším známým vlastníkem mlýna je Jan Müller a jeho žena Walburga.
1845
Müllerovi prodali mlýn roku 1845 mlynáři Josefu Sezemskému z Kardašovy Řečice za 13 400 zl. víd. měny. Kolem přelomu 19. a 20. století došlo i ve Zlaté Koruně k zásadní změně pohonu mlýna, totiž k (částečnému) nahrazení vodních kol turbínou.
1918
V roce 1918 uvažovaly schwarzenberské úřady o způsobech využití vodní síly u zlatokorunského mlýna.
1960
Od tohoto roku docházelo k různým stavebním záměrům, naštěstí bez realizace. Tudíž se v mlýnici do dnešní doby částečně dochovalo mlecí zařízení, neboť k bydlení sloužilo severní a severovýchodní křídlo.

V současnosti mlýn již neslouží původnímu účelu (mletí obilí, krup, pšenice, řezání dřeva...), přestože je převážná část mlýnského zařízení zachovaná a funkční. Hlavní motor mlecího mechanismu (mlýnské kolo a turbina) dnes chybí. Mlýn je v soukromých rukou a konečně po mnoha letech devastace a neúdržby nastává jeho obnova. Vzhledem k velkému potenciálu historických hodnot a k až neuvěřitelně příznivému stavu technického zařízení mlýnice má tato budova šanci částečně znovu obnovit své původní využití a spojit tak funkci bydlení s mlýnským provozem třeba v již trochu přenesené formě (např. jako muzeum).

Nabízené služby

  • Restaurace
  • Terasa
  • Ubytování
  • Muzejní expozice
  • Svatby
  • Rauty
  • Teambuilding
  • Firemní školení
  • Kulturní akce
  • Koncerty
  • Divadelní představení
  • Půjčovna lodí
  • Dětské hřiště
  • Cyklisté vítáni
  • Historické budovy

Zlatá Koruna č.p. 3, 382 02 Český Krumlov, Czech Republic, Tel.: +420 777 008 944 Email: , www.mlynzlatakoruna.cz